Peněžní zásoba

Peněžní zásoba (také nabídka peněz) představuje celkové množství peněz, které je dostupné v ekonomice v daném okamžiku. Velikost peněžní zásoby určuje centrální banka. Dělí se na jednotlivé peněžní agregáty.

Peněžní zůstatky

Jde o likvidní aktiva s nízkým rizikem. Mají podobu oběživa (hotovostní peníze – mince a bankovky) a vkladů na bankovních účtech. Mohou být dále rozlišeny na nominální peněžní zůstatky a reálné peněžní zůstatky. V případě reálných peněžních zůstatků dochází k očištění o inflaci. Je pro ně typická nízká výnosnost. Mezi motivy držby dle ekonomických teorií … Číst dál

Běžný důchod

Běžný (disponibilní) důchod představuje příjem spotřebitele v daném období. Výše důchodu může v průběhu času kolísat. Na základě běžného důchodu je možné odvozovat spotřební chování jedince.

Diskontní sazba

Diskontní sazba je úroková sazba, za kterou centrální banka úročí vklady komerčních bank. Obvykle jde o kladnou úrokovou míru, kterou mohou komerční banky získat při vkladu svých přebytečných peněz u centrální banky.

Rovnovážný produkt

Rovnovážný produkt představuje v makroekonomické teorii takovou situaci, kdy plánované výdaje se rovnají skutečně vytvořenému produktu. V případě grafického vyjádření v modelu produkt-výdaje jde o průsečík s osou 45 °. Taky jde o situaci, kdy se výše úniků (úspory) rovná výši vstřiků (investice).