Základní makroekonomická identita
Představuje rovnost celkových investic (vstřiků) a celkových úspor (úniků).
Představuje rovnost celkových investic (vstřiků) a celkových úspor (úniků).
Peněžní zásoba (také nabídka peněz) představuje celkové množství peněz, které je dostupné v ekonomice v daném okamžiku. Velikost peněžní zásoby určuje centrální banka. Dělí se na jednotlivé peněžní agregáty.
Jde o likvidní aktiva s nízkým rizikem. Mají podobu oběživa (hotovostní peníze – mince a bankovky) a vkladů na bankovních účtech. Mohou být dále rozlišeny na nominální peněžní zůstatky a reálné peněžní zůstatky. V případě reálných peněžních zůstatků dochází k očištění o inflaci. Je pro ně typická nízká výnosnost. Mezi motivy držby dle ekonomických teorií … Číst dál
Běžný (disponibilní) důchod představuje příjem spotřebitele v daném období. Výše důchodu může v průběhu času kolísat. Na základě běžného důchodu je možné odvozovat spotřební chování jedince.
Agregátní poptávka představuje celkovou poptávku všech kupujících po všech druzích výrobků na trhu.
Poptávka jednoho kupujícího po konkrétním výrobku.
Jde o dílčí poptávku všech zákazníků na trhu po konkrétním výrobku.
Diskontní sazba je úroková sazba, za kterou centrální banka úročí vklady komerčních bank. Obvykle jde o kladnou úrokovou míru, kterou mohou komerční banky získat při vkladu svých přebytečných peněz u centrální banky.
Vnitřní rovnováha ekonomiky je brána jako rovnováha na trhu zboží a služeb. Projevem této tržní rovnováhy může být i cenová stabilita.
Rovnovážný produkt představuje v makroekonomické teorii takovou situaci, kdy plánované výdaje se rovnají skutečně vytvořenému produktu. V případě grafického vyjádření v modelu produkt-výdaje jde o průsečík s osou 45 °. Taky jde o situaci, kdy se výše úniků (úspory) rovná výši vstřiků (investice).