Výše mzdy není určena rovnováhou na trhu práce, ale rozhodnutím podniku ve prospěch maximalizace zisku. Podnik se může rozhodnout určit mzdovou sazbu vyšší, než rovnovážnou, aby dokázal přilákat schopnější zaměstnance nebo mohl si z uchazečů o práci vybírat. Při poklesu rovnovážných mezd během recese je citlivost efektivností mzdy nižší (pokles je méně markantní).
Jde o formu nezaměstnanosti, která vzniká z důvodu pohybu po pracovním trhu. Osoba po opuštění pracovní pozice potřebuje určitou dobu na najití nového místa, kdy osoba navíc stráví určitý čas vyčkáváním na atraktivnější pracovní pozici. V ekonomických teoriích bývá řazena mezi dobrovolnou nezaměstnanost.
Mzdový substituční efekt představuje situaci, kdy s rostoucí mzdovou sazbou je pracovník ochoten obětovat větší množství svého volného času ve prospěch delší pracovní doby. Díky tomu s rostoucí mzdou roste nabídka práce. Nicméně od určité výše mzdy nastává opačný důchodový efekt, kdy pracovník naopak navyšuje své nároky na volný čas.
Běžný (disponibilní) důchod představuje příjem spotřebitele v daném období. Výše důchodu může v průběhu času kolísat. Na základě běžného důchodu je možné odvozovat spotřební chování jedince.
Agregátní poptávka představuje celkovou poptávku všech kupujících po všech druzích výrobků na trhu.
Poptávka jednoho kupujícího po konkrétním výrobku.
Jde o dílčí poptávku všech zákazníků na trhu po konkrétním výrobku.
Z pohledu ekonomie se spotřeba dělí na autonomní a indukovanou složku. Indukovaná složka je ta část spotřeby, která je ovlivněná výší důchodu. Výše indukované spotřeby je určená mezním sklonem ke spotřebě. To je makroekonomický koeficient, který udává o kolik se zvýší spotřební výdaje (C) při zvýšení disponibilního důchodu (YD) o jednu peněžní jednotku. Značí se: … Číst dál