Vyjádření hodnoty směnného kurzu, kdy je interpretován počet jednotek domácí měny potřebných pro nákup měny zahraniční. Typickým příkladem je vyjádření 25 CZK / 1 EUR, kdy uvádíme kolik jednotek domácí koruny potřebujeme na nákup jedné jednotky cizí měny. Opakem je nepřímá kotace.
Rozdíl mezi domácí mírou inflace a zahraniční mírou inflace. Kladný inflační diferenciál může vést k vyšším dovozům a vyšší poptávce po zahraniční měně.
Rozdíl mezi domácí a zahraniční úrokovou mírou. Pokud je domácí úroková míra vyšší, jde o kladný úrokový diferenciál. Naopak v případě vyšší zahraniční úrokové míry jde o záporný úrokový diferenciál. Kladný úrokový diferenciál může způsobit příliv kapitálu do domácí ekonomiky
Jde o režim měnového kurzu, během kterého centrální banka určuje pásmo, ve kterém mohou směnné kurzy měny kolísat. Účelem tohoto režimu je zajištění stability a odvrácení hrozící devalvace. Centrální banku může dle aktuálních potřeb dané pásmo upravovat.
J-křivka je součástí makroekonomické teorie o Marshall–Lernerovi podmínce. Znázorňuje dopad znehodnocení domácí měny na čistý export v čase. Na horizontální ose se znázorňuje čas, na vertikální vliv na čistý export. Po znehodnocení dojde ke snížení čistého exportu (cenový efekt), protože se zdraží dovozy. Nicméně po určité době dojde k obrácení situace, protože se domácí ekonomika … Číst dál
Podle ekonomických teorií se identické zboží prodává za daných předpokladů v různých zemích ve stejné měně za stejnou cenu. Předpoklady jsou – neexistující transakční náklady, neexistují překážky zahraničního obchodu (např. cla) a dokonalá konkurence. Dochází k absolutní formě teorie parity kupní síly.
Představuje rovnost celkových investic (vstřiků) a celkových úspor (úniků).
Peněžní zásoba (také nabídka peněz) představuje celkové množství peněz, které je dostupné v ekonomice v daném okamžiku. Velikost peněžní zásoby určuje centrální banka. Dělí se na jednotlivé peněžní agregáty.
Jde o likvidní aktiva s nízkým rizikem. Mají podobu oběživa (hotovostní peníze – mince a bankovky) a vkladů na bankovních účtech. Mohou být dále rozlišeny na nominální peněžní zůstatky a reálné peněžní zůstatky. V případě reálných peněžních zůstatků dochází k očištění o inflaci. Je pro ně typická nízká výnosnost. Mezi motivy držby dle ekonomických teorií … Číst dál
Běžný (disponibilní) důchod představuje příjem spotřebitele v daném období. Výše důchodu může v průběhu času kolísat. Na základě běžného důchodu je možné odvozovat spotřební chování jedince.