Diskontní sazba

Diskontní sazba je úroková sazba, za kterou centrální banka úročí vklady komerčních bank. Obvykle jde o kladnou úrokovou míru, kterou mohou komerční banky získat při vkladu svých přebytečných peněz u centrální banky.

Rovnovážný produkt

Rovnovážný produkt představuje v makroekonomické teorii takovou situaci, kdy plánované výdaje se rovnají skutečně vytvořenému produktu. V případě grafického vyjádření v modelu produkt-výdaje jde o průsečík s osou 45 °. Taky jde o situaci, kdy se výše úniků (úspory) rovná výši vstřiků (investice).

Čisté daně

Čisté daně představují v makroekonomické teorii rozdíl mezi daněmi a transfery. Transfery poté označují jednostranné výdaje ze státního rozpočtu, které směřují k jiným subjektům (např. starobní důchody nebo podpory v nezaměstnanosti). Čisté daně stojí na příjmové straně státního rozpočtu ve fiskální politice.

Všeobecný ekvivalent

Univerzální zboží, které slouží k určování hodnoty dalšího zboží na trhu. V minulosti došlo k používání takzvaných „zbožových peněz“ jako například drahé kovy, dobytek, kožešiny, sůl nebo plátěné šátky jako součást barterového obchodu.

Efektivní poptávka

Efektivní poptávka představuje určité množství statků, které zákazníci chtějí koupit a jsou schopni koupit. Poptávané množství je podepřeno jejich finančními možnostmi a tak jde o reálně nakupované množství statků. Druhým pojmem je potenciální (latentní) poptávka. To je množství statků, které by zákazníci rádi koupili, ale nemusí mít na to dostatek finančních prostředků.

Indukovaná spotřeba

Z pohledu ekonomie se spotřeba dělí na autonomní a indukovanou složku. Indukovaná složka je ta část spotřeby, která je ovlivněná výší důchodu. Výše indukované spotřeby je určená mezním sklonem ke spotřebě. To je makroekonomický koeficient, který udává o kolik se zvýší spotřební výdaje (C) při zvýšení disponibilního důchodu (YD) o jednu peněžní jednotku. Značí se: … Číst dál