Peněžní zásoba
Peněžní zásoba (také nabídka peněz) představuje celkové množství peněz, které je dostupné v ekonomice v daném okamžiku. Velikost peněžní zásoby určuje centrální banka. Dělí se na jednotlivé peněžní agregáty.
Peněžní zásoba (také nabídka peněz) představuje celkové množství peněz, které je dostupné v ekonomice v daném okamžiku. Velikost peněžní zásoby určuje centrální banka. Dělí se na jednotlivé peněžní agregáty.
Jde o likvidní aktiva s nízkým rizikem. Mají podobu oběživa (hotovostní peníze – mince a bankovky) a vkladů na bankovních účtech. Mohou být dále rozlišeny na nominální peněžní zůstatky a reálné peněžní zůstatky. V případě reálných peněžních zůstatků dochází k očištění o inflaci. Je pro ně typická nízká výnosnost. Mezi motivy držby dle ekonomických teorií … Číst dál
Agregátní poptávka představuje celkovou poptávku všech kupujících po všech druzích výrobků na trhu.
Poptávka jednoho kupujícího po konkrétním výrobku.
Jde o dílčí poptávku všech zákazníků na trhu po konkrétním výrobku.
Diskontní sazba je úroková sazba, za kterou centrální banka úročí vklady komerčních bank. Obvykle jde o kladnou úrokovou míru, kterou mohou komerční banky získat při vkladu svých přebytečných peněz u centrální banky.
Cenová degrese nastává, pokud při dosažení určitého množství v objednávce zásob poskytuje prodávající množstevní slevy. Existují 2 typy cenové degrese: Cenová degrese I. typu: výhodnější cena je poskytnuta na všechny jednotky v objednávce Cenová degrese II. typu: výhodnější cena je poskytnuta pouze na jednotky přesahující určité množství
Rozdíl mezi splatností poskytovanou dodavatelem a splatností poskytovanou zákazníkům. Podnik během své hospodářské činnosti může nakupovat od dodavatelů určité suroviny nebo výrobky, které dále prodává ve stejném stavu či po zpracování svým zákazníkům a odběratelům. S dodavateli může mít podnik delší dobu splatnosti faktur, než u odběratelů. U zákazníků a odběratelů může vyžadovat i platbu … Číst dál
Peněžní vyjádření souhrnu veškerého majetku podniku v daném okamžiku. Nejde jen o peněžní prostředky (hotovost) podniku, ale o souhrn všech peněžních prostředků vložených do hodnoty hospodářských prostředků. Podnikový kapitál představuje jeden ze tří výrobních vstupů. Podnikový kapitál je možné dělit následovně: Stálá aktiva: dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý nehmotný majetek dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva zásoby … Číst dál
Univerzální zboží, které slouží k určování hodnoty dalšího zboží na trhu. V minulosti došlo k používání takzvaných „zbožových peněz“ jako například drahé kovy, dobytek, kožešiny, sůl nebo plátěné šátky jako součást barterového obchodu.