Rozdíl mezi domácí a zahraniční úrokovou mírou. Pokud je domácí úroková míra vyšší, jde o kladný úrokový diferenciál. Naopak v případě vyšší zahraniční úrokové míry jde o záporný úrokový diferenciál. Kladný úrokový diferenciál může způsobit příliv kapitálu do domácí ekonomiky
Jde o režim měnového kurzu, během kterého centrální banka určuje pásmo, ve kterém mohou směnné kurzy měny kolísat. Účelem tohoto režimu je zajištění stability a odvrácení hrozící devalvace. Centrální banku může dle aktuálních potřeb dané pásmo upravovat.
J-křivka je součástí makroekonomické teorie o Marshall–Lernerovi podmínce. Znázorňuje dopad znehodnocení domácí měny na čistý export v čase. Na horizontální ose se znázorňuje čas, na vertikální vliv na čistý export. Po znehodnocení dojde ke snížení čistého exportu (cenový efekt), protože se zdraží dovozy. Nicméně po určité době dojde k obrácení situace, protože se domácí ekonomika … Číst dál
Podle ekonomických teorií se identické zboží prodává za daných předpokladů v různých zemích ve stejné měně za stejnou cenu. Předpoklady jsou – neexistující transakční náklady, neexistují překážky zahraničního obchodu (např. cla) a dokonalá konkurence. Dochází k absolutní formě teorie parity kupní síly.
Představuje rovnost celkových investic (vstřiků) a celkových úspor (úniků).
Peněžní zásoba (také nabídka peněz) představuje celkové množství peněz, které je dostupné v ekonomice v daném okamžiku. Velikost peněžní zásoby určuje centrální banka. Dělí se na jednotlivé peněžní agregáty.
Běžný (disponibilní) důchod představuje příjem spotřebitele v daném období. Výše důchodu může v průběhu času kolísat. Na základě běžného důchodu je možné odvozovat spotřební chování jedince.
Agregátní poptávka představuje celkovou poptávku všech kupujících po všech druzích výrobků na trhu.
Poptávka jednoho kupujícího po konkrétním výrobku.
Jde o dílčí poptávku všech zákazníků na trhu po konkrétním výrobku.