Vnitřní rovnováha ekonomiky
Vnitřní rovnováha ekonomiky je brána jako rovnováha na trhu zboží a služeb. Projevem této tržní rovnováhy může být i cenová stabilita.
Makroekonomie
Rovnovážný produkt
Rovnovážný produkt představuje v makroekonomické teorii takovou situaci, kdy plánované výdaje se rovnají skutečně vytvořenému produktu. V případě grafického vyjádření v modelu produkt-výdaje jde o průsečík s osou 45 °. Taky jde o situaci, kdy se výše úniků (úspory) rovná výši vstřiků (investice).
Čisté daně
Čisté daně představují v makroekonomické teorii rozdíl mezi daněmi a transfery. Transfery poté označují jednostranné výdaje ze státního rozpočtu, které směřují k jiným subjektům (např. starobní důchody nebo podpory v nezaměstnanosti). Čisté daně stojí na příjmové straně státního rozpočtu ve fiskální politice.
Efektivní poptávka
Efektivní poptávka představuje určité množství statků, které zákazníci chtějí koupit a jsou schopni koupit. Poptávané množství je podepřeno jejich finančními možnostmi a tak jde o reálně nakupované množství statků. Druhým pojmem je potenciální (latentní) poptávka. To je množství statků, které by zákazníci rádi koupili, ale nemusí mít na to dostatek finančních prostředků.
Indukovaná spotřeba
Z pohledu ekonomie se spotřeba dělí na autonomní a indukovanou složku. Indukovaná složka je ta část spotřeby, která je ovlivněná výší důchodu. Výše indukované spotřeby je určená mezním sklonem ke spotřebě. To je makroekonomický koeficient, který udává o kolik se zvýší spotřební výdaje (C) při zvýšení disponibilního důchodu (YD) o jednu peněžní jednotku. Značí se: … Číst dál
Taylorovo pravidlo
Jde o indikátor, na základě kterém mohou centrální banky určovat výši úrokové míry na takové úrovni, aby došlo k naplňování inflačních cílů. Na jedné straně rovnice totiž stojí úroková sazba, na straně druhé inflace a ekonomická aktivita dané ekonomiky. Centrální banky se totiž obvykle snaží cílovat inflaci (vyhlášují inflační cíl) a současně stabilizují ekonomiku při … Číst dál